obr4share

K územnímu řízení – ENTERGEO v Tanvaldu

Entergeo | Geotermální energie

Územní řízení má svá pravidla a postupy stanovené stavebním zákonem. Podle tohoto zákona (§ 90) stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu

a) s vydanou územně plánovací dokumentací,

b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,

c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území,

d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,

e) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení.

 

Podle § 87, odst. 4 rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů, pouze ve zvláště složitých případech až do 90 dnů. Stavební úřad v Tanvaldu zvolil termín do 90 dnů, zřejmě tedy jde o zvlášť složitý případ. Po dobu těchto 90 dnů zkoumají odborníci stavebního úřadu a případně i jimi najatí profesionálové soulad žádosti s ustanovením výše zmíněného § 90, a to s využitím stovek stran nejrůznějších závazných stanovisek rozličných státem certifikovaných orgánů. Z toho lze usuzovat, že seriózní názor na celý záměr nelze získat během pár minut.

Účastníci řízení mohou podávat své námitky. Podle § 89 může případné námitky uplatnit i obec (tedy město Tanvald), přičemž musí jít o námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce. Stavební úřad oprávněnost námitek zváží a následně rozhodne.

Pokud stavební úřad označí případ za zvlášť složitý, neměli by ani zastupitelé města rozhodnout o případné námitce jen na základě povrchních a zprostředkovaných informací, ale na základě kvalitně připravených podkladů.

 

Předkládaná „Námitka k územnímu řízení..." kvalitním materiálem není.

Toto tvrzení dokládají dále uvedené skutečnosti.

1. Namítá se rozpor s platným územním plánem obce, protože se prý jedná o technickou infrastrukturu.

Skutečnost je taková, že záměr se má uskutečnit na ploše označené nikoliv LV, jak mylně uvádí materiál „Námitka...", ale jako VL (výroba a skladování - lehký průmysl), kde je v textové části územního plánu výslovně uvedeno na straně 26: přípustné využití - pozemky dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území. Toto záměr nepochybně splňuje a zřejmě také proto byla stavebním úřadem v Tanvaldu na žádost investora vydána územně plánovací informace, která výslovně potvrzuje, že uvedený záměr je v souladu s územním plánem obce.

2. Namítá se rozpor s koncepcí územního plánování v Tanvaldu

Skutečnost je taková, že v červnu 2014 schválilo zastupitelstvo Zprávu o uplatňování územního plánu, která nijak nezmiňuje potřebu změny dosavadního vymezení ploch a pouze konstatuje, že v centru města vznikl chátrající brownfield, který bude snad budoucím majitelem nějak využit, nejlépe za vzniku nových pracovních míst. Z toho jednoznačně plyne, že nenastala skutečnost, za které by výše zmíněná územně plánovací informace, shledávající záměr v souladu s územním plánem, pozbyla své faktické platnosti.

3.  Namítá se rozpor s metodickým pokynem pro umisťování staveb a zařízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdrojů vydaným Ministerstvem pro místní rozvoj, Ústavem územního rozvoje v červenci 2008.

Skutečnost je taková, že uvedený materiál se odkazuje na zákon č. 180/2005 Sb., jehož platnost skončila k 1. lednu 2013. Proto lze i zmiňovaný metodický pokyn dohledat na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj v archívu na adrese http://www.uur.cz/images/publikace/metodickeprirucky/plnezneni/stavby-zarizeni-el-energie-2008/OZE-21092010.pdf , kde je označen jako neaktuální, s upozorněním, že se jedná o uvedení za účelem případného obhájení postupů příslušných úřadů, pokud z nich vycházely v minulosti, za doby jejich platnosti.

Odkaz na neplatný metodický pokyn je pro územní řízení irelevantní.

(Zajímavostí nad rámec tohoto materiálu může být zjištění, že uvedená metodika se výslovně omezila na stavby s nároky na území a na krajinný ráz, tj. větrné, sluneční a vodní elektrárny. Geotermální zdroje vynechala, protože své okolí neovlivňují.)

Namítá se, že záměr nesplňuje podmínku infrastruktury pouze pro řešené území, protože může v budoucnu dojít k jeho rozšíření.

Skutečnost je taková, že předmětem územního řízení je předložená dokumentace a nikoliv spekulace o případných budoucích úpravách podmíněných dalšími budoucími řízeními. Jakékoliv námitky takového druhu jsou pro územní řízení irelevantní.

5. Namítá se, že blíže nespecifikované negativní vlivy záměru překračují hranice areálu a nelze je vyloučit.

Skutečnost je taková, že veškeré k tomu zřízené orgány ve svých (závazných) stanoviscích shledaly, že žádné negativní vlivy nepřekročí žádnou ze stanovených mezí, a to nejen na hranici areálu, ale ani v žádném jiném místě. To dokládají dokumenty předložené spolu se žádostí. Materiál „Námitka..." neobsahuje žádné konkrétní údaje o zmiňovaných negativních vlivech. Takovým způsobem popsané údajné negativní vlivy jsou pro územní řízení irelevantní.

6.  Namítá se, že částí plánovaného procesu je těžba a záměr tedy spadá do těžebního průmyslu, což je v rozporu s územním plánem.

Skutečnost je taková, že ne každá činnost prováděná hornickým způsobem je těžbou. Hornickým způsobem jsou pořizovány studny hlubší než 30 metrů nebo dopravní tunely, přesto se nejedná o těžbu. Není divu, že materiál „Námitka..." neuvádí, jaký nerost by byl při této údajné těžbě dobýván. Námitka ohledně těžebního průmyslu je nepravdivá.

7. Namítá se, že záměr je v rozporu s blíže nespecifikovanými standardy OSN.

Skutečnost je taková, že stavební úřad posuzuje žádost podle § 90 stavebního zákona zmíněného v úvodu. Ani stavební zákon, ani podklady uvedené v § 90, tedy zejména územně plánovací dokumentace města Tanvald, se na žádné standardy OSN neodvolávají. Námitka ohledně standardů OSN je pro územní řízení irelevantní.

8.  Namítá se, že koncepce územního plánu nepočítá s výstavbou nové elektrárny ani teplárny.

Listina základních práv a svobod v článku 2, odst. 3 říká, že Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

S rozvojem obecného poznání a s rozvojem technologií lze v brzké budoucnosti právě v oblasti elektrárenství a teplárenství počítat s masívním rozvojem rozptýlených zdrojů na soukromých pozemcích a na střechách domů.  Nebylo a jistě ani nebude záměrem tvůrců územního plánu takové aktivitě bránit, ani zřejmě nebudou tyto diverzifikované zdroje explicitně v textu zdůrazňovány. Námitka ohledně nepřítomnosti nových elektráren v koncepci územního plánu je pro územní řízení irelevantní.

(Nad rámec tohoto textu se lze pozastavit nad úrovní materiálu „Námitka...", jehož autoři označují zdroj do 5,5 MWe a 15 MWt za těžební, teplárenské a elektrárenské středisko evropského významu!)

9.  Namítá se, že záměr vystavuje podzemní vody neznámému riziku.

Skutečnost je taková, že projednávaný záměr získal vodoprávní souhlas podle § 17 vodního zákona (254/2001 Sb.), který plně řeší i problematiku ochrany podzemních vod. Námitka ohledně neznámého rizika je pro územní řízení irelevantní.

 

 

Tím byly posouzeny všechny hlavní body „Námitky..." Z drobnějších pochybení lze uvést, že se „Námitka..." často zabývá podzemní částí záměru, která byla z územního řízení vyňata a tyto části jsou tedy pro územní řízení irelevantní jako celek. Materiál není konzistentní v práci s daty. Na jedné straně je vytýkána neznalost přesných dat, na jiných místech jsou tamní uvedené hodnoty dogmaticky přebírány a jsou na nich stavěny další hypotézy. Také se uvádí, že se obdobné stavby neumísťují uvnitř měst, přičemž se pomíjí příklad města Litoměřice, jež již získaly dokonce povolení k provedení vrtů. Nebo tvrzení, že děčínské vrty jsou na pozemcích technické infrastruktury - skutečně je tomu tak? Skutečně je v Děčíně podzemní jezero? Materiál kromě toho operuje pojmy jako statistická významnost či směrodatná odchylka. Očekává se snad, že se zastupitelé budou zabývat kvadratickým průměrem odchylek od aritmetického průměru? Proč by to dělali? Nejde spíš jen o snahu dodání kýženého zdání vědeckosti celé práce? Pozoruhodná je konstrukce tvrzení, jak občané údajně přijdou o 3 miliardy korun, zarážející pak, že „soukromý subjekt" je v materiálu brán jako cosi nekalého a zavrženíhodného.

 

Nelze vyčítat laikům, když jejich materiál nesplňuje nároky na seriózní vědeckou práci. Lze jim však vyčítat, pokud se faulem snaží prosadit své zájmy na úkor objektivních skutečností.

Zastupitelstvo se samozřejmě může zcela svobodně vyjadřovat ke všemu, co uzná za vhodné, a to dokonce i na základě svých pouhých pocitů. Pak ovšem nechť přizná, že šlo o pocity a ne o údaje z materiálu „Námitka...", tj. materiálu prokazatelně nepravdivého. Není úkolem zastupitele být odborníkem na všechny profese. Od toho jsou zde orgány k tomu určené, jež takovými odborníky disponují.