obr4share

Další Aktuality

Čvnc.272013

Boom GTE v Evropě

iDNES: Geotermální energie může pomoci rozvoji regionuAktuality:

Aktuality

Před časem se v Tanvaldu a okolí mluvilo o výhodách a nevýhodách využití geotermální energie, energie využívající hlubinného tepla Země. Hlavně kvůli předvolebnímu klání se začaly šířit nepodložené, ale působivé katastrofické vize.

 

Z využití geotermální energie se stalo téma plné emocí  Řada lidí kvůli tomu začala na geotermální energii pohlížet s nedůvěrou. To je sice pochopitelné, ale velmi krátkozraké. Jestli je totiž něco v dlouhodobém zájmu města víc, než otázka energetické soběstačnosti, pak je to otázka perspektivy pracovního trhu a s ním spojeného rozvoje města.

 

Že dnes situace není nijak dobrá, je zjevné. S ubývajícím (či „jen" stagnujícím) počtem pracovních míst přibývá sociálních problémů. Pokud město nemá zájemcům o práci co nabídnout, nezbývá, než vyplácet dávky v nezaměstnanosti. To s sebou nese nejen ekonomické, ale i společenské důsledky. 

Oblast bez pracovních příležitostí paradoxně nasává další a další zájemce o snadné zařazení na seznam nezaměstnaných. Nedostatek pracovních míst a z něj plynoucí nezaměstnanost je vždy velký a složitý problém, který nemá žádné jednoduché řešení.

 

Navzdory přání mnoha lidí se do Tanvaldu bohužel nevrátí textilní výroba, minimálně dokud budou na světě existovat místa, kde je lidská práce levnější než u nás. Neplatí tedy zkratka není textilka -> zastavíme alternativní projekty -> nebude geotermál -> bude textilka. 

 

Otázka spíš zní, jestli za deset patnáct let bude v Tanvaldu vůbec nějaká výroba. Sezonní turistický ruch dostatek celoročních pracovních míst nevytvoří. Dokud brána Jizerských hor nenabídne něco navíc, zůstane branou, kterou se většinou jen projíždí. 

 

Geotermální provoz k sobě jako bonus stahuje aktivity využívající levnějšího tepla, ať už jde o vytápění kanceláří nebo výrobních hal, skleníků, chovu akvarijních rybiček nebo sušáren dřeva. Zdroj energie je vždy multiplikátorem podnikatelského snažení a rozvoje zaměstnanosti.

 

A energetická soběstačnost? Celá Evropa teď, na pokraji zimy, řeší, čím bude topit. Letos, příští rok, za deset let. Nikdo neví, jestli se kohoutky ruského plynu nezavřou třeba pozítří. Energetické koncepce států i energetických gigantů, včetně ČEZu, se mění od základů. A ve všech se najednou objevují alternativní distribuované (tj. na rozvodné soustavě nezávislé) zdroje jako varianta, na níž je třeba v nepříliš vzdálené budoucnosti stavět. 

 

Pochopitelně - nejistota ohledně možného přerušení dodávek ruského plynu, rozštěpenost názorů na využívání jaderné energie, tahanice o těžební limity, či kauzy a podvody kolem fotovoltaiky - to vše svědčí o tom, že energetická budoucnost nemusí být zdaleka tak zářivá a hřejivá (doslova), jako se donedávna zdálo.

Diskusím o problematice zásobování energií do budoucna prospěje střízlivý pohled na její přínosy i na případná omezení, bez nepodloženého strašení i bez zbožšťování a zejména bez skrývání jiných cílů za smyšlené argumenty.

 

Mezitím se např. v Litoměřicích pomalu začíná vrtat. Za peníze z veřejných zdrojů, tedy i za naše. Litoměřičtí nejspíš nedovolili, aby emoce a předvolební boje ve stylu „je jedno, jestli je to pravda, hlavně, že to u voličů zabere" převážily nad racionalitou, se kterou je rozhodování o budoucnosti města vždycky tak nějak... rozumnější.

 

Zdroj:http://sdeleni.idnes.cz/tanvald-geotermalni-energie-nezamestnanost-fmk-/liberec-sdeleni.aspx?c=A141114_134333_liberec-sdeleni_lpo